Článek 23
(1) Osoby, které nezákonně překročily státní hranice, zadržené na území jedné ze smluvních stran, budou předány v době co nejkratší hraničnímu zmocněnci nebo pomocníku hraničního zmocněnce té smluvní strany, z jejíhož území přišly.
(2) Současně s nimi budou předány i předměty, které tyto osoby měly u sebe v okamžiku zadržení a které jimi byly vyvezeny z území druhé smluvní strany. Nebudou však předány nezákonně získané platební prostředky té smluvní strany, na jejímž území byly osoby zadrženy.
(3) Osoby, které úmyslně překročily státní hranice, nemusí být předány druhé smluvní straně, jestliže;
a) jsou státními příslušníky té smluvní strany, které je zadržela;
b) kromě neoprávněného přechodu státních hranic se dopustily i jiného trestného jednání podle zákonů té smluvní strany, na jejíž území přešly.
(4) Jestliže strana, která zadržela osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku, bude pokládat za nutné provést dodatečné objasnění skutečností uvedených v odstavci 3 tohoto článku, může tyto osoby zadržet na dobu nutnou pro provedení takového objasnění, ale musí neprodleně podat zprávu o jejich zadržení hraničními zmocněnci druhé smluvní strany. V tomto případě rozhodují o předání zadržených osob příslušné orgány té smluvní strany, která osoby zadržela v souladu s ustanoveními odstavců 1 a 3 tohoto článku.
(5) Jestliže se předání osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku neuskuteční z důvodů uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebo se nemůže uskutečnit z jiných vážných důvodů v době co nejkratší, musí o tom být neprodleně informován hraniční zmocněnec druhé smluvní strany.
(6) Hraniční zmocněnci určují způsob předání osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Smluvní strany nemají právo odmítnout zpětné přijetí těchto osob.