§ 17
Platnost cizozemských řidičských průkazů pro řízení motorových vozidel v Československé socialistické republice
(1) Na základě řidičského průkazu vydaného v cizině lze řídit motorové vozidlo v České republice jen tehdy, odpovídá-li tento řidičský průkaz vzoru podle přílohy č. 9 Úmluvy o silničním provozu, podepsané v Ženevě dne 19. září 1949, vzoru podle přílohy č. 6 Úmluvy o silničním provozu, podepsané ve Vídni dne 8. listopadu 1968, anebo vzoru podle přílohy I směrnice Rady č. 91/439/EHS ze dne 29. července 1991, o řidičských průkazech. Pokud nemá řidič český řidičský průkaz (§ 2 odst. 1), smí řídit motorové vozidlo také na základě v cizině vydaného mezinárodního řidičského průkazu, který odpovídá vzoru podle přílohy č. 10 Úmluvy o silničním provozu, podepsané v Ženevě dne 19. září 1949, vzoru podle přílohy č. 7 Úmluvy o silničním provozu, podepsané ve Vídni dne 8. listopadu 1968, anebo na základě v cizině vydaného mezinárodního povolení k řízení, které odpovídá vzoru podle přílohy E Mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly, podepsané v Paříži dne 24. dubna 1926.
(2) Na základě řidičských průkazů vydaných v cizině smí občan Československé socialistické republiky, který přijel z ciziny, řídit motorové vozidlo v Československé socialistické republice nejvýše po dobu šesti měsíců ode dne překročení státních hranic.
(3) Řidičské průkazy vydané v cizině vymění okresní dopravní inspektorát za československý řidičský průkaz (§ 2 odst. 1) po přezkoušení žadatele z předpisů o silničním provozu.