II. Hořlavost
1. Hračky se nesmějí stát v okolí dítěte nebezpečným hořlavým prvkem. Musí se proto skládat z materiálů, které splňují jednu nebo více z těchto podmínek:
a) při přímém působení plamene nebo jiskry nebo jiného možného zdroje ohně se nevznítí;
b) nejsou náchylné ke vznícení (plamen uhasíná, jakmile se zdroj ohně oddálí);
c) po vznícení hoří pomalu a umožňují pouze pomalé šíření plamene;
d) bez ohledu na chemické složení hračky jsou navrženy tak, že mechanicky zpomalí proces hoření.
Tyto hořlavé materiály nesmějí vyvolávat riziko vznícení jiných látek použitých v hračce.
2. Hračky, které vzhledem k vlastnostem nepostradatelným pro své použití obsahují látky nebo směsi, které splňují klasifikační kritéria stanovená v oddíle 1 dodatku B, zejména materiály a vybavení pro chemické pokusy, modelářství, modelování z plastu nebo keramiky, smaltování, fotografické nebo podobné práce, nesmějí obsahovat žádné látky ani směsi, které by se mohly stát vznětlivými po úniku nehořlavých složek.
3. Hračky jiné než kapsle pro hračky nesmějí být při použití podle § 9 odst. 2 první věty výbušné a nesmějí obsahovat prvky nebo látky s nebezpečím výbuchu.
4. Hračky, zejména chemické hry a hračky, nesmějí obsahovat jako takové látky ani směsi,
a) které mohou po smíchání explodovat vlivem chemické reakce nebo zahřátí,
b) které mohou explodovat po smíchání s oxidačními látkami, nebo
c) které obsahují těkavé složky, u nichž dochází ve vzduchu ke vznícení a které mohou tvořit hořlavou nebo výbušnou směs par se vzduchem.