Pravidlo 12b
Kolegium stížnostních senátů a dělba povinností mezi stížnostními senáty
(1) Nezávislý orgán v rámci útvaru stížnostních senátů ("kolegium stížnostních senátů") sestává z prezidenta stížnostních senátů, který vystupuje jako předseda, a z dvanácti členů stížnostních senátů, z nichž šest jsou předsedové a šest ostatní členové.
(2) Všichni členové kolegia jsou voleni předsedy a členy stížnostních senátů na dobu dvou pracovních let. Pokud nelze dosáhnout plného obsazení kolegia, jsou neobsazená místa doplněna jmenováním služebně nejstarších předsedů a členů.
(3) Kolegium:
(a) schvaluje jednací řád pro volbu a jmenování svých členů;
(b) schvaluje, aniž by tím byly dotčeny předpisy schválené v souladu s článkem 10 odst. 2 písm. (c) a článkem 33 odst. 2 písm. (b), Etický kodex členů a předsedů stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu, který vyžaduje souhlas správní rady;
(c) radí prezidentovi stížnostních senátů ohledně návrhů změn jednacího řádu stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu;
(d) radí prezidentovi stížnostních senátů ohledně záležitostí týkajících se celkového chodu stížnostních senátů.
(4) Před začátkem každého pracovního roku provede kolegium rozšířené o všechny předsedy rozdělení povinností mezi stížnostní senáty. V tomtéž složení rozhoduje o neshodách týkajících se rozdělení povinností mezi dva nebo více stížnostních senátů. Rozšířené kolegium určuje řádné členy a náhradníky do různých stížnostních senátů. Kterýkoli člen stížnostního senátu může být určen jako člen více než jednoho stížnostního senátu. Tato opatření lze v případě potřeby v průběhu příslušného pracovního roku měnit.
(5) Kolegium může přijímat rozhodnutí pouze v případě, že je přítomno alespoň pět jeho členů; mezi těmito pěti členy musí být prezident stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedové dvou stížnostních senátů. Pokud jde o úkoly uvedené v odstavci 4, je nutná přítomnost devíti členů včetně prezidenta stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedů tří stížnostních senátů. Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(6) Správní rada může svěřit stížnostním senátům i pravomoci podle článku 134a odst. 1 písm. (c).