Článek I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, se mění takto:
1. Ustanovení § 30 zní:
Náklady řízení
(1) Náklady řízení o regresních náhradách je povinen uhradit účastník, který byl uznán povinným k regresní náhradě. Jinak je nese okresní národní výbor, který také až do rozhodnutí o nich zálohuje hotové výlohy. Náklady, které v řízení vzniknou organizaci nebo občanovi, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, nese tento účastník sám.
(2) Náklady řízení o regresních náhradách, včetně nákladů odvolacího řízení a řízení vykonávacího, se stanoví paušální částkou 2 % z přiznané regresní náhrady, nejméně však 20,- Kčs.
2. Ustanovení § 32 zní:
(1) Výnos regresních náhrad, spravovaný okresními národními výbory (§ 31), je neplánovaným příjmem těchto národních výborů a plyne do fondu rezerv a rozvoje jejich hospodářství. To platí též o úhradě nákladů regresního řízení (§ 30), a to i nákladů řízení ve věcech uplatňovaných před orgány národních výborů orgány ministerstev národní obrany a vnitra (§ 43).
(2) S výnosy uvedenými v odstavci 1 hospodaří okresní národní výbor podle § 8 zákona a podle předpisů pro používání fondu rezerv a rozvoje svého hospodářství.
(3) Výnosu regresních náhrad použijí národní výbory v prvé řadě na zřízení popřípadě lepší technické vybavení zdravotnických zařízení a opatření sloužících ochraně zdravých životních podmínek a léčení nebo předcházení úrazů a nemocí z povolání, popřípadě nápravě jejich následků; dále na zřízení popřípadě lepší technické vybavení zařízení a opatření sloužících ochraně života a zdraví osob v provozu organizací nebo v jejich okolí a zařízení a opatření sloužících k odstranění závažných zdrojů úrazů a nemocí z povolání nebo závažných hygienických závad.
(4) Výnosu regresních náhrad použijí národní výbory buď přímo nebo jako příspěvku socialistickým organizacím.
(5) Zaplacených úhrad nákladů regresního řízení používá okresní národní výbor v prvé řadě k úhradě hotových výloh regresního řízení ve všech stupních.
3. Ustanovení § 33 zní:
Podílu ve výši 30 % z výnosu regresních náhrad použijí okresní národní výbory na účely, které stanoví krajský národní výbor; pokud krajský národní výbor neučiní takové opatření do konce roku následujícího po ukončení roku, v němž bylo výnosu dosaženo, použije okresní národní výbor i tohoto podílu bez omezení.
4. Ustanovení § 34 zní:
Na poskytnutí příspěvku z výnosu regresních náhrad nemají organizace právní nárok. Příspěvek nelze poskytnout na zařízení a opatření běžné povahy, která má organizace zajišťovat z vlastních prostředků. Podmínkou poskytnutí příspěvku je, že organizace nemůže zařízení a opatření zajistit včas z vlastních prostředků, ač jich účelně používá, a že nezanedbává své povinnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
5. Ustanovení § 35 zní:
Pokud se příspěvek poskytuje na žádost organizace, projedná žádost okresní národní výbor příslušný podle provozu nebo pracoviště, pro které má být příspěvek poskytnut. Nemůže-li tento národní výbor poskytnout příspěvek ze svého podílu, postoupí žádost krajskému národnímu výboru.
6. Ustanovení § 36 zní:
(1) Národní výbor poskytující příspěvek určí vždy účel použití a lhůtu, v níž má být použití příspěvku vykázáno a vyúčtováno, popřípadě stanoví i jiné podmínky.
(2) Pokud organizace neprokáže, že použila příspěvku za stanovených podmínek, je povinna příspěvek vrátit. O povinnosti k vrácení příspěvku rozhodne v řízení správním národní výbor, který příspěvek poskytl.