§ 196.
(1) Byl-li někdo poškozen na těle (na zdraví) neb usmrcen při železniční dopravě na trati úkony nebo jevy, kterými se navenek projevuje nebezpečnost vlastní této dopravě, odpovídá za škodu, která z toho vznikne, železniční podnik.
(2) Této odpovědnosti je však podnik zproštěn, jestliže škoda
1. vzešla
a) ze zavinění poškozeného nebo
b) z neodvratného jednání osoby jiné nebo
2. byla neodvratná a nelze ji odvozovati ani z povahy nebo stavu provozních zařízení, ani ze zvláštního způsobu, selhání nebo nedostatků jejich činnosti.
(3) Neodvratnost (odstavec 2) záleží v tom, že něco nemůže býti zamezeno takovou opatrností při vedení provozu a zacházení s příslušnými zařízeními dopravy, která se srovnává se zákonem a předpisy podle něho vydanými, a není-li jich, s povahou věci.
(4) Za zavinění (odstavec 2) se pokládá také takové jednání poškozeného, které mu nelze přičítati k vině jenom pro jeho věk nebo pro nedostatky zdraví, tělesných nebo duševních schopností.
(5) Jako jednání osoby jiné (odstavec 2) nemůže podnik namítati jednání osoby, která vykonává službu při dopravě.
(6) Vzešla-li škoda nebo její rozsah částečně způsobem uvedeným v odstavci 2, buď s uvážením všech okolností uznáno, že železniční podnik odpovídá jen za její poměrnou část.