§ 8
Kritéria a postup pro přijímání oxidu uhličitého
(1) Tok oxidu uhličitého nesmí obsahovat příměsi ve významném množství; může obsahovat náhodně přidružené látky ze zdroje nebo procesu zachytávání nebo ukládání a stopovací látky přidané s cílem usnadnit zjišťování a ověřování šíření oxidu uhličitého. Koncentrace všech náhodných a přidaných látek musí být nižší než hodnoty, které by
a) nepříznivě ovlivnily neporušenost úložiště oxidu uhličitého nebo příslušné přepravní infrastruktury,
b) představovaly závažné riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, nebo
c) byly v rozporu s jinými právními předpisy 12).
(2) Do zachyceného, přepravovaného a ukládaného oxidu uhličitého je zakázáno přidávat odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění.
(3) Dodavatel oxidu uhličitého je povinen zajistit provedení analýzy předávaného oxidu uhličitého a hodnocení rizik a předat jejich výsledky příjemci oxidu uhličitého nejpozději v okamžiku převzetí oxidu uhličitého.
(4) Provozovatel je oprávněn přijímat a ukládat tok oxidu uhličitého pouze tehdy, byla-li provedena analýza jeho složení a posouzení rizik, které zahrnuje zjištění obsahu korozivních látek a sloučenin síry a posouzení rizik sirovodíkové křehkosti.
(5) Provozovatel je povinen vést evidenci množství a vlastností dodaného a vtláčeného toku oxidu uhličitého, včetně jeho složení.
------------------------------------------------------------------
12) Například zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.