Článek 4
1.
a) Smluvní strany se zavazují nebránit osobám, uvedeným v odstavci 1 článku 1 této Dohody, ve volném pohybu a cestování, za účelem účasti v řízení před Soudem a následného návratu
b) Na takový pohyb a cestování smí být uložena jen omezení, která jsou ve shodě se zákonem a v demokratické společnosti nezbytná v zájmu národní bezpečnosti nebo udržení veřejného pořádku, předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky a ochrany práv a svobod jiných.
2.
a) V zemích průjezdu a v zemích, kde se koná řízení, nesmějí být tyto osoby stíhány, zadrženy nebo podrobeny jinému omezení osobní svobody pro činy nebo odsouzení, k nimž došlo před započetím cesty.
b) Kterákoli smluvní strana může při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení této Dohody prohlásit, že ustanovení tohoto odstavce neuplatní vůči svým vlastním státním příslušníkům. Takové prohlášení může být kdykoli odvoláno oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
3. Smluvní strany se zavazují umožnit návrat na své území všem těmto osobám, které na něm započaly svou cestu.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se neuplatní, pokud zúčastněná osoba měla možnost během patnácti po sobě jdoucích dní poté, kdy Soud již nevyžadoval její přítomnost, vrátit se do země, kde začala její cesta.
5. V případech, kdy dojde ke střetu povinností smluvní strany, vyplývajících z odstavce 2 tohoto článku, a povinností vyplývajících z některé smlouvy Rady Evropy, smlouvy o vydání nebo jiné smlouvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních uzavřené s jinými smluvními stranami, mají ustanovení odstavce 2 tohoto článku přednost.