Článek 15
Jestliže mělo být zasláno do ciziny předvolání nebo jiná písemnost mající stejnou platnost za účelem doručení podle ustanovení této úmluvy a odpůrce se nedostavil, nemůže být vydáno rozhodnutí dokud není zjištěno, že písemnost
a) byla doručena způsobem předepsaným právním řádem dožádaného státu pro doručování písemností vyhotovených v tomto státě a určeným osobám, které se nacházejí na jeho území, nebo
b) byla skutečně odevzdána odpůrci nebo doručena do jeho bydliště uznaným způsobem stanoveným touto úmluvou
a že v každém z těchto případů bylo doručení nebo předání provedeno včas tak, aby se odpůrce mohl hájit.
Každý smluvní stát může prohlásit, že jeho soudy mohou, bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, vydat rozhodnutí, i když žádné osvědčení o doručení nebo předání neobdržely, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) písemnost byla zaslána jedním ze způsobů stanovených touto úmluvou,
b) uplynula lhůta, kterou soud považuje za přiměřenou, nejméně však šest měsíců ode dne odeslání písemnosti,
c) přes veškeré účelně vynaložené úsilí nebylo možno od příslušných orgánů dožádaného státu osvědčení obdržet.
Ustanovení tohoto článku nebrání soudu, aby v naléhavém případě nařídil jakékoli dočasné nebo zajišťovací opatření.