§ 22
(1) Při schvalování výrobku zkoumá státní zkušebna jeho vzorek; zjišťuje, zda odpovídá právním předpisům (bezpečnostním, hygienickým a jiným), technickým normám a hlediskům, pro které bylo schvalování stanoveno, jakož i to, zda výrobce skýtá záruku, že bude trvale dodržovat vlastnosti výrobku rozhodné pro jeho schválení.
(2) Na základě těchto zjištění vydá státní zkušebna rozhodnutí, že se výrobek jako typ schvaluje nebo neschvaluje. V rozhodnutí uvede hledisko, z kterého byl výrobek schvalován a jeho vlastnosti rozhodné pro schválení, popřípadě neschválení výrobku.
(3) Platnost schválení výrobku může být omezena udáním doby, prostředí nebo způsobu použití, pro které se výrobek schvaluje.
(4) Neschválené výrobky nesmějí být uváděny do oběhu.
(5) Je-li výrobek schvalován jen z hlediska své odolnosti v určitém prostředí se ztíženými klimatickými nebo jinými podmínkami [§ 20 odst. 2 písm. c)], nesmí být bez schválení dodáván nebo vyvážen do takového prostředí, ani v něm používán.