Článek 41
Řidičské průkazy
1.
a) Každý řidič motorového vozidla musí být držitelem řidičského průkazu.
b) Smluvní strany se zavazují, že zajistí, aby řidičské průkazy byly vydány pouze poté, co příslušné orgány ověřily, že řidič má požadované znalosti a dovednosti; osoby, které jsou oprávněny k ověření požadovaných znalostí a dovedností řidičů musí mít příslušnou kvalifikaci; obsah a postupy konání jak teoretických tak praktických zkoušek stanoví vnitrostátní legislativa.
c) Vnitrostátní legislativa musí stanovit podmínky pro získání řidičského průkazu. Musí zejména stanovit minimální věk, jehož musí držitel řidičského průkazu dosáhnout, požadavky na zdravotní stav a podmínky, které musí být splněny pro úspěšné vykonání teoretických a praktických zkoušek.
d) Žádné ustanovení této Úmluvy nesmí být interpretováno jako bránící smluvním stranám nebo jejich částem, aby vyžadovaly řidičské průkazy i pro ostatní vozidla s motorovým pohonem a mopedy.
2.
a) Smluvní strany musí uznat:
i) každý vnitrostátní řidičský průkaz, který odpovídá ustanovením přílohy 6 této Úmluvy;
ii) každý mezinárodní řidičský průkaz, který odpovídá ustanovením přílohy 7 této Úmluvy, za podmínky, že je předložen spolu s odpovídajícím vnitrostátním řidičským průkazem,
za platný na svých územích pro řízení vozidel, která patří do kategorií, na které se řidičské průkazy vztahují, za podmínky, že řidičské průkazy jsou dosud platné a že byly vydány jinou smluvní stranou nebo její částí, nebo organizací náležitě k tomu zmocněnou touto jinou smluvní stranou, nebo jednou z jejich částí.
b) Řidičské průkazy vydané smluvní stranou musí být uznány na území jiné smluvní strany do doby, než se toto území stane místem normálního bydliště svého držitele.
c) Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na řidičské průkazy žáků autoškol.
3. Vnitrostátní legislativa může omezit trvání doby platnosti vnitrostátního řidičského průkazu. Doba platnosti mezinárodního řidičského průkazu musí být buď nejvýše tři roky od data jeho vydání, nebo do data ukončení platnosti vnitrostátního řidičského průkazu, podle toho, co nastane dříve.
4. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2:
a) v případech, kdy je platnost řidičského průkazu předmětem zvláštní doložky o podmínce, že držitel řidičského průkazu musí nosit určitá zařízení, nebo že vozidlo musí být určitým způsobem vybaveno vzhledem ke zdravotnímu postižení řidiče, nebude řidičský průkaz pokládán za platný, pokud tyto podmínky nejsou splněny;
b) smluvní strany mohou odmítnout uznat na svých územích platnost řidičských průkazů osob, které nedovršily osmnáct let věku;
c) smluvní strany mohou odmítnout uznat na svých územích platnost řidičských průkazů křížení motorových vozidel nebo souprav vozidel kategorií C, D, CE a DE, o kterých pojednávají přílohy 6 a 7 této Úmluvy, jejichž držiteli jsou osoby, které nedovršily dvacet jeden rok věku.
5. Mezinárodní řidičský průkaz může být vydán pouze držiteli vnitrostátního řidičského průkazu, k jehož vydání byly splněny minimální podmínky uvedené v této Úmluvě. Mezinárodní řidičský průkaz může být vydán pouze smluvní stranou, na jejímž území má jeho držitel normální bydliště, a která vydala vnitrostátní řidičský průkaz, nebo která uznala řidičský průkaz vydaný jinou smluvní stranou; tento řidičský průkaz nebude platný na výše uvedeném území.
6. Ustanovení tohoto článku nevyžadují na smluvních stranách:
a) aby uznaly platnost vnitrostátních řidičských průkazů vydaných na území jiné smluvní strany osobám, které měly v době vydání tohoto řidičského průkazu normální bydliště na jejich území, nebo jejichž normální bydliště bylo od doby vydání přemístěno na jejich území;
b) aby uznaly platnost vnitrostátních řidičských průkazů vydaných řidičům, jejichž normální bydliště v době vydání řidičského průkazu nebylo na území, na němž byl řidičský průkaz vydán, nebo kteří od doby vydání průkazu přemístili místo svého normálního bydliště na jiné území.