Čl. 5
(1) Občané jednoho státu požívají ve druhém státě výhod úplné nebo částečné právní pomoci za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako vlastní občané bez ohledu na bydliště nebo místo pobytu.
(2) Účastníku, který požívá výhody právní pomoci, budou bez nového přezkoumání přiznány výhody v rozsahu daném právním řádem dožádaného státu rovněž pro řízení o uznání a výkonu rozhodnutí, jakož i pro vlastní výkon v dožádaném státě.