§ 4
Stavební pozemky
(1) Pozemky určené k zastavění musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat účelnou i hospodárnou realizaci a bezpečné užívání staveb.
(2) Jako stavební pozemek se neurčí takový pozemek, jehož zastavění by způsobilo nepřiměřenou újmu na zájmech společnosti, popřípadě na právem chráněných zájmech organizací nebo občanů (například porušení nebo ohrožení vodního hospodářství, porušení urbanistického a architektonického rázu krajiny, porušení životního prostředí, ohrožení zájmů obrany státu).
(3) Zeleň na nezastavěných plochách stavebních pozemků se musí v nejvýše možné míře zachovat a při provádění staveb náležitě ochraňovat.
(4) Nezastavěné plochy stavebních pozemků se vhodně upraví, zejména doplní novou zelení. Nová zeleň se musí založit nejpozději do kolaudace stavby, výjimečně před nejbližším vegetačním obdobím po kolaudaci stavby.
(5) Ornice, popřípadě hlouběji uložená zúrodnění schopná zemina stavebních pozemků se z ploch určených k zastavění odborně sejme a použije v souladu s požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu.
(6) Stavební pozemky se mohou oplotit nebo ohradit, je-li to žádoucí zejména z důvodů bezpečnosti, ochrany majetku, zvláštní povahy stavby nebo celkového uspořádání při začlenění stavby v území.
(7) Pro určení stavebních pozemků pro jednotlivé druhy staveb se použije ustanovení části třetí a čtvrté této vyhlášky.