Článek 24
1. Každý smluvní stát povolí řidiči, který byl vpuštěn na jeho území a který splňuje podmínky stanovené v příloze 8, aby řídil na jeho silnicích, bez nového přezkoušení, motorová vozidla kategorie nebo kategorií definovaných v přílohách 9 a 10, pro které po tom, co prokázal své schopnosti, mu byl vydán platný řidičský průkaz příslušným orgánem jiného smluvního státu nebo jeho části, nebo organizací zmocněnou tímto orgánem.
2. Smluvní stát však může požadovat, aby řidič, který byl vpuštěn na jeho území, byl vybaven mezinárodním řidičským průkazem odpovídajícím vzoru v příloze 10, zvláště v případě řidiče přijíždějícího ze státu, kde se nevyžaduje vnitrostátní řidičský průkaz, nebo kde vydaný vnitrostátní řidičský průkaz není shodný se vzorem podle přílohy 9.
3. Mezinárodní řidičský průkaz bude vydán příslušným orgánem smluvního státu nebo jeho části, nebo organizací zmocněnou tímto orgánem, a opatřen pečetí nebo razítkem orgánu nebo organizace, po tom, co řidič prokázal své schopnosti. Jeho držitel je oprávněn, bez nového přezkoušení a ve všech smluvních státech, řídit motorová vozidla kategorie nebo kategorií, pro které byl řidičský průkaz vydán.
4. Oprávnění používat jak vnitrostátní, tak mezinárodní řidičský průkaz může být odepřeno, jestliže je zřejmé, že podmínky, za kterých byl vydán, již nejsou plněny.
5. Smluvní stát, nebo jeho část, může řidiči odepřít používat některý z výše uvedených průkazů jen tehdy, jestliže se řidič dopustil v provozu takového provinění, které opravňuje odebrání jeho řidičského průkazu podle legislativy a předpisů dotyčného smluvního státu.
V takovém případě smluvní stát, nebo jeho část, když odepře používání průkazu, může jej odebrat a uschovat až do uplynutí doby odepření jej používat, nebo do doby, kdy jeho držitel opustí území dotyčného státu, podle toho, co nastane dříve, a může do průkazu zaznamenat takové odepření jej používat a sdělit orgánu, který vydal průkaz, jméno a adresu řidiče.
6. Po dobu pěti roků, počínaje vstupem v platnost této Úmluvy, se pokládá za splňujícího požadavky tohoto článku každý řidič připuštěný do mezinárodního provozu podle ustanovení Mezinárodní úmluvy týkající se provozu motorových vozidel, podepsané v Paříži dne 24. dubna 1926, nebo Úmluvy o předpisech pro meziamerický automobilový provoz, předložené k podpisu ve Washingtonu dne 15. prosince 1943, a mající dokumenty požadované těmito úmluvami.