Článek 11
(1) Osoba, která má nárok na věcné dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu, obdrží na území druhého smluvního státu věcné dávky od nositele v místě pobytu. Tyto dávky se poskytnou jen v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje jejich neodkladné poskytnutí, a to k tíži příslušného nositele. Pojem neodkladné věcné dávky stanoví příslušné úřady smluvních států v prováděcím ujednání.
(2) Se souhlasem příslušného nositele mohou být osobě při pobytu na území druhého smluvního státu poskytnuty věcné dávky i nad nezbytný rozsah uvedený v předchozím odstavci.
(3) Poskytnutí protetických pomůcek a jiných věcných dávek větší hodnoty závisí vždy na souhlase příslušného nositele prvého smluvního státu s výhradou případů, kdy plnění je z hlediska zabránění ohrožení života nebo zdraví osoby nezbytné a neodkladné.
(4) Závisí-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu nárok na dávky nebo výše peněžitých dávek na počtu rodinných příslušníků, přihlíží příslušný nositel též k rodinným příslušníkům, kteří mají bydliště na území druhého smluvního státu.
(5) Jsou-li podle právních předpisů obou smluvních států s přihlédnutím k této smlouvě splněny podmínky pro poskytnutí porodného v obou smluvních státech, poskytne se porodné na základě právních předpisů smluvního státu podle volby oprávněné osoby.