§ 14
Genové základny
(1) K zachování biologické různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona] a k záchraně a reprodukci genových zdrojů původních regionálních populací lesních dřevin slouží genové základny.
(2) Genové základny jsou komplexy převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace, které jsou, při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce.
(3) Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny.
(4) Výměra genových základen se volí diferencovaně podle druhů lesních dřevin nebo jejich souborů, tvořících lesní ekosystémy, a podle současného stavu lesních porostů na konkrétních lokalitách. Výměra jedné genové základny nesmí být zpravidla menší než 100 ha.
(5) Základem pro vymezení genových základen jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin. V případech, kdy je lesní oblast výrazně vertikálně členěna, se vymezují genové základny i v rámci oblasti diferencovaně podle souborů lesních vegetačních stupňů (například odděleně pro smrkové porosty vyšších a horských poloh).
(6) Hlavním cílem hospodaření v genových základnách je zachování biologické různorodosti dřevin, pro které byla genová základna vymezena. Tomuto cíli je přizpůsoben režim hospodaření, který je stanoven lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou na základě odborného posudku pověřené právnické osoby.
(7) Evidence genových základen je vedena v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově, a to soupisem všech porostů tvořících genovou základnu. Ústřední evidenci genových základen vede pověřená právnická osoba.