§ 8
Krácení dovolené
(1) Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se krátí dovolená za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu. Jestliže si zaměstnanec dovolenou již vyčerpal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je povinen zaměstnavatel zkrátit mu stejným způsobem dovolenou v příštím kalendářním roce. Nemůže-li zaměstnavatel převést krácení dovolené na příští kalendářní rok proto, že došlo ke skončení pracovního poměru, je povinen požadovat od zaměstnance za každých 25 pracovních dnů, které zaměstnanec zameškal pro výkon trestu odnětí svobody, náhradu mzdy připadající na jednu dvanáctinu zaměstnancovy dovolené. Zaměstnavatel je oprávněn srazit si příslušnou částku z výplaty zaměstnancovy mzdy.
(2) Výkon nápravného opatření není důvodem ke krácení dovolené.