§ 16
Sezónní a kampaňoví zaměstnanci
(1) Zaměstnanci, přijatému na práce sezónní a kampaňové, přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 dnů konané práce náhrada mzdy ve výši jedné dvanáctiny požitků, které by mu příslušely po dobu dovolené stanovené podle § 2 zákona, kdyby u něho byly splněny podmínky pro vznik nároku na dovolenou (§ 1 zákona).
(2) U sezónních a kampaňových zaměstnanců se do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele (§ 2 zákona) započte také doba posledního zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích, popřípadě doby v ní započtené, jestliže sezónní zaměstnanec vstoupil opětně nejpozději do 12 měsíců do obdobného zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích. Doba předchozího zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích se mu však nezapočte, uplynulo-li od jejího konce do opětného vstupu do obdobného zaměstnání již více než dvanáct měsíců, nebo bylo-li předchozí zaměstnání zaměstnavatelem zrušeno z důležitých důvodů zaviněných sezónním zaměstnancem nebo opustil-li je zaměstnanec před uplynutím smluvené doby bez dohody se zaměstnavatelem.