§ 12
Rozvoj životní úrovně
(1) V rozvoji životní úrovně se stanoví:
a) důsledně spojovat další růst životní úrovně obyvatelstva a upevňování jeho životních jistot s výsledky, kterých bude dosahováno v rozvoji národního hospodářství; hlavní směry a cesty rozvoje životní úrovně orientovat na přednostní realizaci takových opatření, která povedou k výraznějšímu sepětí zájmu jednotlivých členů společnosti s celospolečenskými zájmy, a proto růst osobní spotřeby o 11-12 % co nejtěsněji spojovat s výsledky práce,
b) dále zdokonalovat systém důchodového zabezpečení, pomoci společnosti rodinám s dětmi a zabezpečení pracujících v době nemoci v souladu s vytvářenými ekonomickými možnostmi a s celkovým vývojem reálných příjmů obyvatelstva,
c) všestranně zlepšovat podmínky bydlení a vytvářet územní, technickoekonomické, materiální a kapacitní podmínky pro výstavbu 480 tisíc nových bytů včetně občanské a technické vybavenosti; důsledněji využívat stávající bytový fond, zvyšovat rozsah a kvalitu jeho oprav a údržby a podporovat individuální bytovou výstavbu,
d) zaměřit široce rozvinutý systém péče o zdraví obyvatelstva zejména na zlepšování kvality zdravotnických služeb včetně prevence; racionalizovat a modernizovat síť zdravotnických zařízení a dále ji rozšířit.
(2) V oblasti mzdové a pracovní politiky se stanoví:
a) opírat růst příjmů obyvatelstva o zvyšování produktivity práce; zajišťovat větší diferenciaci v odměňování,
b) zabezpečovat proporcionalitu mzdového vývoje ve výrobní i nevýrobní sféře,
c) rozvíjet brigádní formy organizace práce a odměňování,
d) zvyšovat za účasti odborových orgánů a pracujících péči organizací o zlepšování pracovních a životních podmínek, pracovního prostředí, hygieny a bezpečnosti při práci.