Článek 5
(1) Označení původu se zapíší u Mezinárodního úřadu na ochranu průmyslového vlastnictví k žádosti úřadů zemí Zvláštní unie na jméno osob fyzických nebo právnických, veřejných nebo soukromých, oprávněných užívat těchto označení podle jejich národního zákonodárství.
(2) Mezinárodní úřad oznámí neprodleně zápisy příslušným úřadům této Zvláštní unie a uveřejní je v periodicky vydávaném věstníku.
(3) Příslušné úřady zemí mohou prohlásit s udáním důvodů, že nemohou zajistit ochranu určitého označení původu, jehož nápis jim bude oznámen, pokud jejich prohlášení bude doručeno Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě jednoho roku ode dne přijetí oznámení o zápisu. Toto prohlášení nemůže v dotyčné zemi působit újmu jiným formám ochrany označení, na něž by si oprávněný žadatel mohl činit nárok ve smyslu ustanovení výše uvedeného článku 4.
(4) Po uplynutí lhůty jednoho roku, uvedené v předešlém odstavci, příslušné úřady této Unie nemohou proti takovému prohlášení vznést námitky.
(5) Mezinárodní úřad uvědomí v nejkratší lhůtě úřad země původu o prohlášeních předložených úřadem jiné země ve smyslu odstavce 3. Zájemce, kterého jeho národní úřad uvědomí o prohlášení jiné země, může v této druhé zemi předložit jakékoliv právní nebo správní námitky, na něž mají právo příslušníci této země.
(6) Je-li v jedné zemi určitému označení poskytnuta ochrana na základě oznámení o jeho mezinárodním zápisu a je-li toto označení v této zemi v užívání třetí stranou již z doby před tímto oznámením, má příslušný úřad této země možnost povolit této třetí straně lhůtu, nejdéle dvou roků ke skončení tohoto užívání, za podmínky, že o tom uvědomí Mezinárodní úřad do tří měsíců po uplynutí roční lhůty, stanovené ve výše uvedeném odstavci 3.