§ 49.
(1) Ustanovení §§ 45 až 47 neplatí pro nároky na náhradu z poškození neb usmrcení osob nebo z poškození věcí, které motorové vozidlo dopravuje, leč by bylo vozidla užito za úplatu nebo při dopravě osob nebo věcí provozované po živnostensku nebo ho bylo užito k dopravě ve službách nebo k příkazu některé osoby povinně odpovědné.
(2) Zaměstnanci podniků, kteří byli zproštěni pojistné povinnosti podle platných předpisů o úrazovém pojištění dělnickém a utrpěli při provozování těchto podniků úraz provozem motorového vozidla (podnikový úraz), mohou proti správě svého podniku nebo proti jiným osobám uplatňovati nároky na náhradu škody podle ustanovení tohoto oddílu zákona toliko za podmínek, jaké jsou stanoveny v předpisech o úrazovém pojištění dělnickém pro osoby, které nebyly zproštěny této povinnosti.
(3) Byla-li provozem motorového vozidla užitého ve službě vojenské správy na těle nebo zdraví poškozena nebo usmrcena osoba ve službě konané podle branného zákona nebo podle zákona o válečných úkonech, ať byla tato osoba tímto vozidlem dopravována, či nikoliv, posuzují se nároky poškozeného nebo jeho příslušníků na náhradu proti státu výlučně podle předpisů platných o zaopatření takových osob.