§ 39.
(1) Rozeznávací značky státní příslušnosti a značky rejstříkové (§§ 9, 20 a 25), jakož i tuzemské značky cizozemských vozidel (§§ 29, 31) na vozidle nesmějí býti při používání téhož zakrývány a musí se podle potřeby i za jízdy od prachu a bláta náležitě čistiti, aby byly čitelnými.
(2) Značky umístěné na zadní straně vozidla buďtež, jakmile přestanou býti dobře viditelny, předepsaným způsobem dostatečně osvětleny nebo nahrazeny průsvitným nápisem. Totéž ustanovení platí o značkách na vlečných vozech (§ 9, odst. 5).
(3) Motorové vozidlo budiž při jízdě v době noční vůbec, jakož i v době denní za soumraku, tmy, nebo za husté mlhy opatřeno předepsanými světly. Totéž platí, stojí-li vozidlo na nedostatečně osvětlené veřejné silnici nebo cestě.
(4) Podrobnější předpisy o světlech motorových vozidel a o osvětlení značek budou vydány vládním nařízením.
(5) Při používání přístrojů osvětlujících cestu, jež jsou s to oslniti jiné osoby v jízdní dráze, jest řidič motorového vozidla povinen, má-li se setkati s jinými vozidly, odstraniti oslnění, při čemž však cesta musí býti účinně na předepsanou vzdálenost [§ 11, odst. 1, písm. a)] osvětlena. Oslnění jest také odstraniti za jízdy uzavřenými osadami, pokud jsou dostatečně osvětleny, jakož i tehdy, jestliže by mohl býti oslněn řidič jedoucího železničního vlaku.