§ 12.
(1) Československé motorové vozidlo smí říditi jen osoba, která má k tomu povolení pro dotčenou kategorii motorového vozidla (československý řidič motorových vozidel), pokud není dále něco jiného ustanoveno. Ustanovení toto nevztahuje se na nezbytně nutné učební a zkušební jízdy, podnikané za účelem dosažení řidičského oprávnění, konají-li se za účasti a dozoru osoby oprávněné vyučovati jízdě motorovými vozidly (§ 72); v takovém případě pokládá se tato osoba za odpovědného řidiče motorového vozidla, jehož se při tom používá.
(2) Povolení v předchozím odstavci zmíněné uděluje okresní úřad, v jehož obvodu má žadatel své bydliště. Může je obdržeti jen ten, kdo jest československým státním příslušníkem nebo podal průkaz o formální vzájemnosti státu, jehož jest příslušníkem, kdo překročil 18. rok věku, byl uznán tělesně i duševně způsobilým, jest pro tuto činnost spolehlivý a prokázal způsobilost k řízení motorového vozidla příslušné kategorie.
(3) Tělesnou a duševní způsobilost zjistiti jest úředním lékařem. Odbornou způsobilost jest zpravidla zjistiti zkouškou před zkušebním komisařem ustanoveným zemským úřadem. Zkouška tato má se vztahovati na znalost zákonných a jiných předpisů důležitých pro řidiče motorového vozidla, na znalost strojního zařízení motorového vozidla příslušné kategorie nezbytnou k tomu, aby vozidlo mohlo býti bezpečně ovládáno, na praktickou znalost řízení vozidla a na poskytování první laické pomoci.
(4) Povolení říditi motorová vozidla, jichž se užívá k veřejné dopravě osob, může býti po účinnosti tohoto zákona (§ 94, odst. 8) uděleno jen tomu, kdo překročil 24. rok věku, prokázal tříletou praxi řidičskou a vyhovuje přísnějším požadavkům tělesné a duševní způsobilosti, jež budou pro dosažení tohoto průkazu stanoveny vládním nařízením.
(5) Za konání zkoušek platí se zkušební taxy. Výši těchto tax až do nejvyšší částky 30 Kč, jakož i podrobnosti o jejich požadování a použití, stanoví vládní nařízení.
(6) Podrobnější předpisy ku provedení předchozích odstavců budou vydány vládním nařízením.