Článek 13
1. Osoba, která je zadržována nebo vykonává trest na území smluvní strany a jejíž přítomnost je vyžadována na území jiné smluvní strany za účelem podání svědectví, ověření totožnosti nebo poskytnutí jiného druhu pomoci pro získání důkazu potřebného pro vyšetřování nebo trestní stíhání trestných činů podle této úmluvy, může být předána za splnění následujících podmínek:
(a) tato osoba vyjádří svobodně souhlas, a
(b) příslušné orgány obou států souhlasí, za předpokladu splnění takových podmínek, které tyto státy budou považovat za potřebné.
2. Pro účely tohoto článku:
(a) stát, kterému je tato osoba předána, má pravomoc a povinnost držet předanou osobu ve vazbě, pokud není jinak určeno státem, ze kterého byla tato osoba předána,
(b) stát, kterému byla tato osoba předána, neprodleně splní svůj závazek vrátit tuto osobu do vazby státu, ze kterého byla tato osoba předána, jak bylo předem dohodnuto, nebo pokud bylo dohodnuto jinak, bude tento závazek splněn příslušnými orgány obou států,
(c) stát, kterému je osoba předána, nebude vyžadovat na státě, ze kterého tato osoba byla předána, zahájení řízení o vydání pro navrácení osoby,
(d) předané osobě se započítá do výkonu trestu, který je vykonáván ve státě, ze kterého byla předána, doba strávená ve vazbě státu, do kterého byla předána.
3. Bez souhlasu smluvní strany, ze které má být osoba v souladu s tímto článkem předána, tato osoba na území státu, do něhož je předávána, nebude stíhána, zadržena ani nebude jiným způsobem omezena její osobní svoboda za činy a odsouzení předcházející jejímu opuštění území státu, ze kterého byla tato osoba předána, a to bez ohledu na její státní občanství.