Čl.9
Ochrana svědků a znalců
(1) Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné smluvní strany, není povinen se na předvolání orgánu druhé smluvní strany dostavit. Předvolání proto nesmí obsahovat žádné pohrůžky použití donucovacích prostředků pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který se dostaví na předvolání orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své občanství trestně stíhán ani vzat do vazby ani na něm nesmí být vykonán trest uložený dříve za trestný čin, který spáchal před překročením hranic dožadující smluvní strany. Stejně tak nemůže být na území dožadující smluvní strany trestně stíhán ani v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku ani za trestný čin, který je předmětem řízení.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu bylo sděleno, že jeho přítomnost není již nutná. Do této lhůty se nezapočítává doba, během které svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolané osoby mají nárok na náhradu svých výdajů na cestu a pobyt a na úhradu ušlého výdělku. Znalci mají kromě toho nárok na vyplacení znalečného. V předvolání bude uveden druh náhrady, na kterou mají zmíněné osoby nárok; na jejich žádost jim bude vyplacena záloha na krytí příslušných výdajů.
(5) Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě na území dožádané smluvní strany, mohou orgány této smluvní strany, uvedené v článku 3 odst. 2 této smlouvy, zařídit její dopravení na území dožadující smluvní strany pod podmínkou, že tam bude nadále držena ve vazbě a po skončení výslechu bezodkladně vrácena.