§ 17
Otáčení a couvání
(1) Při otáčení a couvání je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti; nemá-li náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(2) Při otáčení mimo křižovatku je řidič povinen tam, kde motorová a nemotorová vozidla jedoucí za ním mohou vzhledem k šířce vozovky bezpečně projet po jeho pravé straně, zajet co nejblíže k středu vozovky a dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Úmysl otáčet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Nemůže-li řidič tímto způsobem otočit, je povinen zajet k pravému okraji vozovky a dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v obou směrech; přitom nedává znamení o změně směru jízdy.
(3) Při otáčení na křižovatce platí ustanovení o odbočování (§ 13) a ustanovení o přednosti v jízdě na křižovatce (§ 15).
(4) Při couvání je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům; to platí i tehdy, musí-li couvat při otáčení.
(5) Otáčení a couvání je zakázáno:
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti nebo před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním;
b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti a na křižovatce, kde je místní úpravou zakázáno odbočování vlevo;
c) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti;
d) v tunelu a v jeho těsné blízkosti;
e) na jednosměrné silnici; smí se však couvat, je-li to nezbytně nutné (např. k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní apod.).