4.1 Obecná ustanovení
4.1.1 Je-li jednotka dopravního, nebo přepravního zařízení připevněna na kalorimetrický box, nebo izolovanou skříň a pracuje-li kontinuálně, její výkon je:
W = W + U . ΔT
o j
kde U je tepelná ztráta kalorimetru, nebo izolovaného boxu ve Watech/°C
ΔT je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou T a střední vnější
i
teplotou T kalorimetru, nebo izolované skříně (K);
e
W je teplo rozptýlené ventilátorem topného zařízení tak, aby
j každý teplotní rozdíl byl udržen v rovnováze.
4.2 Zkušební metody
4.2.1 Chladicí jednotka je připevněna buď na kalorimetrický box, nebo k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku.
V každém případě je před měřením výkonu změřen celkový prostup tepla při jedné střední teplotě stěny. Aritmetický korekční faktor založený na zkušenostech zkušební stanice se volí takový, aby byla vzata v úvahu průměrná teplota stěn při každé vyrovnané teplotě během zjišťování skutečného chladícího výkonu.
Pro získání maximální přesnosti se doporučuje přednostně používat kalibrovanou kalorimetrickou skříň.
Musí se používat měření a postupy uvedené v předchozích oddílech 1.1 až 2.1.8; je však dostačující měřit U přímo, hodnota tohoto součinitele se pak určí podle vztahu:
W
U = ---
ΔT
m
kde:
W je tepelná energie (ve wattech) spotřebovaná vnitřním
topením a ventilátory;
ΔT je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou T a střední vnější
m i
teplotou T ;
e
U je tepelný tok na stupeň rozdílu mezi teplotou vzduchu vně
a uvnitř kalorimetrické skříně nebo přepravního prostředku
měřený při namontované chladící jednotce.
Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku se umístí do zkušební komory. Jestliže se použije kalorimetrická skříň, U.ΔT nesmí být větší než 35 % celkového tepelného toku
W .
o
Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku musí být se zesílenou izolací.
4.2.2 Měřící přístroje
Zkušební stanice musí být vybaveny přístroji pro měření hodnoty U s přesností ± 5 %. Tepelná ztráta únikem vzduchu nesmí být větší než 5 % celkového prostupu tepla stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravních nebo přepravních prostředků. Chladicí výkon musí být stanoven s přesností ±5%.
Měřicí přístroje kalorimetrické skříně nebo chladicí jednotky dopravního nebo přepravního prostředku musí odpovídat přístrojům uvedeným v předchozích odstavcích 1.3 a 1.4. Následující musí být měřeno:
(a) Teplota vzduchu: Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěny ve vstupu výparníku;
Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve výstupu výparníku;
Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve vstupu(ech) vzduchu do chladicí jednotky;
Teploměry musí být chráněny proti sálání (radiačnímu teplu).
Přesnost systému měřícího teploty musí být ± 0,2 K.
(b) Spotřeba energie: Přístroje musí zajistit měření elektrické energie nebo spotřeby paliva chladicí jednotky.
Elektrická energie a spotřeba paliva musí být stanovena s přesností ± 0,5 %.
(c) Rychlost otáček: Přístroje musí zajistit měření rychlosti otáček kompresorů a ventilátorů nebo jejich záznam pro výpočet, pokud jejich přímé měření není možné.
Rychlost otáček musí být měřena s přesností ± 1 %.
(d) Tlak: Tlakoměry s vysokou přesností (± 1 %) musí být připojeny ke kondenzátoru a výparníku a ke vstupu kompresoru, jestliže výparník je vybaven regulátorem tlaku.
4.2.3 Zkušební podmínky
(i) Průměrná teplota vzduchu ve vstupu(ech) do chladicí jednotky musí být udržována na úrovni 30 °C ± 0,5 K.
Maximální rozdíl mezi teplotami v nejteplejších a nejchladnějších bodech nesmí přesáhnout 2 K.
(ii) Uvnitř kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku (ve vstupu vzduchu do výparníku): musí být tři úrovně teploty mezi -25 °C a +12 °C v závislosti na charakteristikách chladicí jednotky, jedna úroveň teploty musí odpovídat minimu předepsanému pro třídu požadovanou výrobcem s tolerancí ± 1K.
Střední vnitřní teplota musí být udržována s tolerancí ± 0,5 K. Během měření chladícího výkonu tepelné ztráty kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být udržovány na konstantní úrovni s tolerancí ± 1 %.
Při předávání chladicí jednotky ke zkouškám musí jeho výrobce současně předložit:
- dokumentaci popisující jednotku, která má být zkoušena;
- technickou dokumentaci obsahující parametry, které jsou nejdůležitější pro činnost jednotky, a specifikující přípustný rozsah;
- charakteristiky série zkoušeného zařízení; a
- druh(y) energie, který(é) musí být použita(y) při zkoušce.