III.
Parlament České republiky, jako účastník řízení, ve svém vyjádření, které podepsal místopředseda Poslanecké sněmovny Ing. Jan Kasal, uvedl, že smyslem přijaté právní úpravy, podle důvodové zprávy, bylo to, že právní úprava, podle níž o zařazení odsouzeného do určitého typu ústavu pro prakticky celý výkon trestu rozhodoval soud rozsudkem, se neosvědčila jako adekvátní a pružná. Soud v této fázi nemohl s určitou mírou pravděpodobnosti odhadnout, jak se odsouzený v podmínkách výkonu trestu bude chovat a jak bude přijímat nebo naopak odmítat resocializační programy. Proto byla navržena úprava, která zajistí potřebnou prostupnost mezi jednotlivými typy věznic, a zároveň umožní, aby odsouzený, jehož postavení ve výkonu trestu bylo rozhodnutím ředitele věznice zhoršeno, se domáhal soudní ochrany. Odsouzený ve výkonu trestu tedy nebyl zbaven soudní ochrany a má vždy možnost, pokud s rozhodnutím nesouhlasí, požádat nezávislý soud o soudní přezkoumání rozhodnutí ředitele věznice. V závěru vyjádření k návrhu Parlament České republiky napsal, že je na Ústavním soudu, aby v rámci dělby moci mezi mocemi zákonodárnou, výkonnou a soudní posoudil, zda napadená ustanovení novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody jsou v souladu s naším právním řádem, a vydal příslušné rozhodnutí.
V návaznosti na rozšíření návrhu, přednesené v průběhu řízení před Ústavním soudem zástupcem navrhovatelů, jemuž byl přítomen zástupce účastníka - místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, sdělil zástupce účastníka, že nemá žádné návrhy na doplnění dokazování a že setrvává na svém stanovisku.