§ 48
Výše starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření
(1) Základní výměra starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, činí:
v při průměrné měsíční pracovní základní
důchodovém odměně, čítajíc v to i hodnotu výměra
pásmu naturálií poskytovaných jako důchodu
součást pracovní odměny
nad Kčs do Kčs měsíčně Kčs
I. - 300 230
II. 300 450 270
III. 450 600 310
IV. 600 750 350
V. 750 900 390
VI. 900 1 150 440
VII. 1 150 1 400 500
VIII. 1 400 1 650 560
IX. 1 650 - 650
(2) Za každý rok pracovní činnosti v družstvu, vykonávané po dosažení věku 18 let, pokud se započítává do doby potřebné pro vznik nároku na důchod a jeho výši, se k základní výměře starobního důchodu přičítá 1 % její výše, ne však celkem více než 20 % základní výměry důchodu. Z náhradních dob se do doby pracovní činnosti přitom započítává jen doba započitatelná podle § 40 odst. 1 písm. c); zvýšení přesahující hranici 20 % základní výměry důchodu náleží, jen jde-li o zvýšení důchodu za tuto dobu.
(3) Je-li starobní důchod jediným zdrojem příjmu důchodce a úprava podle předchozích odstavců není pro důchodce výhodnější, může být starobní důchod zvýšen na částku 550 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 550 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 900 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 900 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 900 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a družky). Ustanovení § 47 odst. 5 platí obdobně.