§ 14
(1) Odpovídá-li občan za úraz, který způsobil úmyslně nebo v opilosti anebo odpovídá-li za úraz podle předpisů o odpovědnosti z provozu dopravních prostředků, přizná se regresní nárok v plné výši, která po právu náleží.
(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, stanoví se výše náhrady, kterou je občan povinen uhradit z jednoho regresního případu, tak aby nepřesáhla částku 10 000 Kčs. Při stanovení výše náhrady se přihlédne k výši skutečných nákladů na léčebnou péči a na dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, ke společenskému významu případu i k poměrům odpovědného občana, zejména k jeho poměru k práci a společenskému vlastnictví, k jeho osobním vlastnostem a hospodářským poměrům, jakož i k případným dalším závazkům, které mu z téhož důvodu vznikly k jiným oprávněným; přitom je třeba dbát, aby výše náhrady byla úměrná míře odpovědnosti občana a aby byl zachován výchovný účel regresního nároku.
(3) Regresní nárok proti občanovi lze snížit, popřípadě prominout, jestliže občanova povinnost k náhradě se svými důsledky dotýká také výživy a životního postavení toho, kdo byl postižen úrazem (např. jde-li o regresní nárok proti živiteli rodiny, který způsobil úraz člena své rodiny); regresní nároky uvedené v odstavci 1 lze snížit z jiných důvodů jen zcela výjimečně, mluví-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.