§ 2
(1) Úmrtí jsou povinni oznámit:
a) zletilé osoby, které v době úmrtí žily se zemřelým ve společné domácnosti,
b) ten, v jehož bytě nebo domě osoba zemřela,
c) lékař, který zemřelého při úmrtí ošetřoval nebo byl k němu přivolán.
Oznamovací povinnost přechází na osobu uvedenou v dalším pořadí, není-li osoby uvedené na místě přednějším nebo nemůže-li tuto povinnost splnit.
(2) Úmrtí osob, které zemřely v ošetřování, zaopatření nebo jiné péči veřejných ústavů nebo zařízení, je povinen oznámit vedoucí ústavu nebo zařízení, po případě pracovník jím pověřený.
(3) Není-li osoby, která je povinna učinit oznámení podle předcházejících odstavců, má oznamovací povinnost každý, kdo se o úmrtí osoby dověděl nebo nalezl mrtvolu, mohl-li podle okolností vědět, že oznámení nebylo dosud učiněno.