§ 2
(1) Řízení v zahájených a dosud pravomocně neskončených sporech o určení pokrevního původu nemanželského dítěte, jakož i v zahájených a dosud pravomocně neskončených sporech o popření manželského původu dítěte, v kterých podal žalobu státní zástupce, soud, u kterého je věc, usnesením zastaví; útraty se navzájem zruší. Stejně platí o řízení k popření manželského původu dítěte, zahájeném po jeho smrti na návrh státního zástupce.
(2) Do řízení v zahájených a dosud pravomocně neskončených sporech o popření manželského původu dítěte, jakož i ve sporech o bezúčinnost legitimace dodatečným sňatkem rodičů vstupuje místo žalovaného dítěte opatrovník k obhájení manželského původu dítěte; ustanoví jej soud, u kterého je věc.
(3) Žalobu o popření manželského původu dítěte nelze ve sporech zahájených před účinností tohoto zákona a dosud pravomocně neskončených zamítnouti proto, že nebyla dodržena popěrná lhůta § 158 obč. zák., byla-li žaloba podána včas podle ustanovení platných v době podání žaloby.
(4) Byla-li v době od 8. listopadu 1945 do dne, kdy nabude účinnosti tento zákon, žaloba, na kterou by se vztahoval odstavec 2 nebo 3, pravomocně odmítnuta nebo zamítnuta, může žalobce do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona podati žalobu novou. V řízení o této žalobě může soud užíti přiměřeně ustanovení § 412, odst. 2 c. ř. s.