Článek 11
Urovnávání sporů
1. V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné smluvní strany řešení jednáním nebo jinými smírnými prostředky urovnávání sporů podle vlastní volby. Smluvní strany účastnící se sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán
2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu, nebo kdykoli později, může smluvní strana, která není regionální organizací hospodářské integrace, prohlásit písemně v listině postoupené depozitáři, že vzhledem ke sporům týkajícím se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako povinné ipso facto, a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli smluvní straně, která přijala stejný závazek:
a) postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
b) rozhodčí řízení v souladu s postupy, které přijmou smluvní strany na zasedání výkonného orgánu, jakmile to bude uskutečnitelné, formou přílohy o rozhodčím řízení.
Smluvní strana, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými výše pod písm. b).
3. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 výše zůstane v platnosti, pokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců od uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.
4. Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.
5. Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících následujících po oznámení jednou ze stran o existenci sporu nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem zmíněným v odstavci 1 výše, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran sporu ke smíření.
6. K účelům odstavce 5 se zřídí smírčí komise. Tato komise se skládá z rovného počtu členů jmenovaných každou ze zúčastněných smluvních stran, nebo, v případech, že strany sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou sdílející tento zájem a předsedou zvoleným společně členy takto jmenovanými. Komise vydá doporučující rozsudek, který strany v dobré víře vezmou v úvahu.