II.
2. V nálezu sp. zn. I. ÚS 689/05 ze dne 21. června 2006 (N 126/41 SbNU 575) *) se jednalo o ústavní stížnost proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 občanského soudního řádu, šlo tedy o obdobnou otázku, jaká je řešena ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1847/08. Dále se jedná o nález sp. zn. III. ÚS 473/01 ze dne 13. prosince 2001 (N 198/24 SbNU 491), ve kterém stěžovatel napadl odmítavé usnesení odvolacího soudu z důvodu opožděného odvolání podle § 218a občanského soudního řádu, nález sp. zn. III. ÚS 133/03 ze dne 29. ledna 2004 (N 14/32 SbNU 123) a nález sp. zn. I. ÚS 83/04 ze dne 29. června 2005 (N 132/37 SbNU 665), v nichž ústavní stížnost směřovala proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání jako podaného neoprávněnou osobou podle § 218 písm. b) občanského soudního řádu, a nález sp. zn. I. ÚS 586/05 ze dne 9. října 2007 (dostupný na http://nalus.usoud.cz), jenž se týkal ústavní stížnosti, kterou stěžovatel brojil proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 218 písm. c) ve spojení s § 202 odst. 1 písm. g) občanského soudního řádu.
3. V uvedených nálezech Ústavní soud rozhodl nálezem ve věci samé, přičemž skutečnost, že stěžovatelé žalobou pro zmatečnost nenapadli pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, implicite nepovažoval za důvod nepřípustnosti předmětných ústavních stížností.
4. Na návrh soudce zpravodaje I. senát Ústavního soudu, který by byl podle rozvrhu práce příslušný rozhodnout ve věci I. ÚS 1847/08, dospěl k závěru, že ústavní stížnost by měla být považována za nepřípustnou podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, protože směřuje proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele, a stěžovatel toto rozhodnutí nenapadl žalobou pro zmatečnost, což mu § 229 odst. 4 občanského soudního řádu umožňuje. Proto by mohla být soudcem zpravodajem odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
5. Uvedený právní závěr se však odchyluje od právního závěru, ze kterého Ústavní soud implicite vycházel ve výše uvedených nálezech. I. senát proto předložil plénu Ústavního soudu návrh stanoviska, jímž by plénum Ústavního soudu odchylný právní názor 1. senátu aprobovalo. Jinak by byl I. senát, resp. soudce zpravodaj při svém rozhodování vázán právním názorem vyplývajícím z dosavadních nálezů a musel by ústavní stížnost sp. zn. I. ÚS 1847/08 považovat za přípustnou a způsobilou meritorního projednání.
------------------------------------------------------------------
*) Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 126, str. 575