Článek 39
1. Jakmile se úřady přijímajícího státu dovědí o případech, kdy je třeba ustanovit poručníka nebo opatrovníka pro občana vysílajícího státu, písemně to oznámí příslušnému konzulárnímu úřadu.
2. Ustanovení článku 29 této úmluvy platí i pro ochranu a obranu práv a zájmů mladistvých nebo jiných osob, které nemají plnou způsobilost k právním úkonům.
3. Konzulární úředníci mohou zasáhnout u příslušných orgánů přijímajícího státu při jmenování poručníků nebo opatrovníků zejména podáním návrhů na kandidáty pro výkon těchto funkcí za předpokladu, že je k tomu opravňuje zákonodárství přijímajícího státu.
4. V případě, kdy není zajištěna správa majetku nezletilých nebo jiných osob nemajících plnou způsobilost k právním úkonům, může se konzulární úředník postarat o jmenování správce tohoto majetku nebo požádat příslušné orgány přijímajícího státu o provedení příslušných opatření.