§ 8.
(1) Utrpí-li podnik, který je v chodu, opatřením podle § 4, odst. 1, písm. k) těžkou hospodářskou škodu, musí mu Svaz poskytnouti přiměřené odškodnění (nikoliv náhrada škody podle pojmu ustanovení obecného občanského zákona a obchodního zákona). Odškodnění může býti poskytnuto též propachtovatelům podniku. O tom, vznikne-li taková škoda a o výši náhrady, jakož i o jejím rozdělení, rozhodne, nedojde-li k dohodě, ministerstvo zemědělství po slyšení Svazu.
(2) Nárok na odškodnění není
a) za hospodářské újmy, jež vznikají vše obecnými nařízeními podle § 4, odst. 1, písm. k),
b) za poškození, jež vznikají tím, že nějakým opatřením došlo k omezení nebo k zastavení podniků, které vznikly bez schválení okresního, úřadu po 29. září 1939,
c) za poškození, jež vznikají tím, že se zakáže další vedení podniku podle § 4a, d) v tom rozsahu, bylo-li poškození spoluzaviněno nehospodárným nebo nespolehlivým chováním postiženého.
(3) Poskytnuté odškodnění může Svaz se souhlasem ministerstva zemědělství rozvrhnouti zcela nebo zčásti na' členy, kteří mají z opatření, o něž jde, prospěch, a to podle míry jejich prospěchu.