PROTOKOL
o dalším snižování emisí síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší, přesahujícím hranice států z roku 1979
Smluvní strany,
rozhodnuty uskutečnit Úmluvu o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států,
znepokojeny tím, že emise síry a jiné látky znečišťující ovzduší jsou i nadále přenášeny přes hranice států a v těch částech Evropy a Severní Ameriky, které jsou jim vystaveny, působí rozsáhlé škody na přírodních zdrojích, jako jsou lesy, půda a voda, jež mají životní důležitost pro životní prostředí a pro hospodářství, a na hmotných předmětech, včetně historických památek a za jistých okolností působí nepříznivě na lidské zdraví,
rozhodnuty podniknout preventivní opatření k předvídání, zabránění nebo k snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a ke zmírňování jejich nepříznivých účinků,
přesvědčeny, že tam, kde existuje hrozba vážné a nenapravitelné škody, neměla by chybějící úplná vědecká jistota být použita jako důvod pro odklad těchto opatření, majíce přitom na zřeteli, že náklady na taková preventivní opatření ke snížení emisí by měly být vynaloženy hospodárně,
pamětlivy, že opatření k omezení emisí síry a jiných látek znečišťujících ovzduší by rovněž přispěla k ochraně citlivého životního prostředí Arktidy,
majíce na zřeteli, že převažujícími zdroji znečišťování ovzduší, které přispívají k acidifíkaci životního prostředí, jsou spalování fosilních paliv pro výrobu energie a hlavní technologické procesy v různých průmyslových odvětvích, jakož i doprava, které způsobují emise síry, oxidů dusíku a jiných znečišťujících látek,
vědomy si, že k omezování znečišťování ovzduší je třeba přistupovat regionálně a z hlediska nákladů efektivně tím, že se vezmou v úvahu odchylky v účincích a v nákladech mezi jednotlivými zeměmi,
chtějíce podniknout další a účinnější kroky k řízení a snižování emisí síry,
uznávajíce, že jakákoli politika omezování síry, i když bude v regionu z hlediska nákladů vysoce účinná, bude mít za následek značné ekonomické zatížení zemí, jejichž hospodářství transformuje v tržní ekonomiku,
uvědomujíce si, že opatření podniknutá ke snížení emisí síry by se neměla stát prostředkem libovolné nebo neospravedlnitelné diskriminace nebo zastřeného omezování mezinárodní soutěže a obchodu,
berouce v úvahu stávající vědecké a technické údaje o emisích, o procesech v ovzduší a o účincích oxidů síry na životní prostředí a rovněž náklady na jejich snižování,
vědomy si, že acidifíkaci životního prostředí způsobují kromě oxidů síry také emise oxidů dusíku a amoniaku,
poznamenávajíce, že na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu přijaté v New Yorku 9. května 1992 existuje dohoda o vypracovávání vnitrostátních postupů a podniknutí odpovídajících opatření k boji proti změnám klimatu, od které lze očekávat, že povede ke snížení emisí síry,
potvrzujíce, že je zapotřebí zajistit udržitelný rozvoj šetrný k životnímu prostředí,
uznávajíce, že je třeba pokračovat ve vědecké a technické spolupráci k dalšímu rozpracování přístupu založeného na kritických zátěžích a kritických úrovních, včetně snah provést posouzení několika látek znečišťujících ovzduší a různých účinků na životní prostředí, materiály a lidské zdraví,
podtrhujíce, že vědecké a technické poznatky se vyvíjejí a že bude nutné vzít tento vývoj v úvahu při přezkoumání přiměřenosti závazků, které byly převzaty podle tohoto protokolu, a při rozhodování o další činnosti,
uznávajíce Protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent, který byl přijat v Helsinkách dne 8. července 1985, a opatřeních, která již mnohé státy podnikly a která se projevila ve snížení emisí síry,
se dohodly na tomto: