Preambule
Státy, které jsou smluvní stranou tohoto Protokolu,
potvrzujíce, že mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání jsou zakázány a představují závažné porušení lidských práv,
přesvědčeny, že je nutné přijmout další opatření pro dosažení cílů Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále "Úmluva") a pro posílení ochrany osob zbavených svobody proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
připomínajíce, že články 2 a 16 Úmluvy zavazují každou smluvní stranu k přijetí účinných opatření za účelem prevence činů mučení nebo jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání na jakémkoli území podléhajícím její jurisdikci,
uznávajíce, že státy mají prvořadou odpovědnost za provádění těchto článků, že posilování ochrany osob zbavených svobody a plné respektování jejich lidských práv je společnou odpovědností, kterou všechny sdílejí, a že mezinárodní prováděcí orgány doplňují a posilují národní opatření,
připomínajíce, že k účinné prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání je zapotřebí osvěta a kombinace různých legislativních, správních, soudních a jiných opatření,
připomínajíce rovněž, že Světová konference o lidských právech důrazně prohlásila, že snahy o odstranění mučení by se měly především soustředit na prevenci, a vyzvala k přijetí opčního protokolu k Úmluvě, jehož záměrem je ustavit preventivní systém pravidelných návštěv detenčních zařízení,
přesvědčeny, že ochranu osob zbavených svobody proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání lze posílit prostředky preventivní povahy mimo oblast soudnictví, založenými na pravidelných návštěvách detenčních zařízení,
se dohodly takto: