Čl. I
Nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády České republiky č. 43/1993 Sb. a nařízení vlády č. 288/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
"§ 1
Rozsah působnosti
(1) Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2
a) katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení,
b) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,
c) příplatky za vedení,
d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši,
e) podmínky pro poskytování odměn a
f) způsob poskytování platu v jiné než české měně.
(2) Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance
a) orgánů, kterým je zvláštním zákonem svěřen výkon státní správy,
b) obcí, 1)
c) kteří zajišťují správu Ústavního soudu a soudů, státních zastupitelství a Rejstříku trestů v Praze,
d) Kanceláře prezidenta České republiky,
e) Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky,
f) Úřadu vlády České republiky,
g) Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky a
h) Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy
(dále jen "zaměstnavatel").
(3) Toto nařízení se nevztahuje na
a) příslušníky Sboru požární ochrany,
b) příslušníky a zaměstnance Policie České republiky,
c) vojáky z povolání, vojáky v další službě a zaměstnance Armády České republiky,
d) zaměstnance Ministerstva vnitra, kteří vykonávají práci v bezpečnostním úseku, a zaměstnance Ministerstva obrany,
e) příslušníky a občanské zaměstnance Vězeňské služby,
f) příslušníky a zaměstnance orgánů celní správy,
g) příslušníky a zaměstnance Bezpečnostní informační služby České republiky,
h) zaměstnance školských úřadů, okresních úřadů nebo obcí, kteří vykonávají práci ve školách a školských zařízeních.".
2. V § 2 odst. 2 se za slovo "zaměstnanců" doplňuje čárka a vkládají slova "které odborně řídí,".
3. V § 4 odst. 3 písm. d) se slova "dělnické nebo obdobné práce" nahrazují slovy "práce převážně manuálního charakteru".
4. § 4 odst. 3 písm. e) zní:
"e) je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen "úplné střední vzdělání") nebo vyššího odborného vzdělání anebo".
5. V § 4 odst. 3 se doplňuje nové písmeno f), které zní:
"f) je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl bakalářského vzdělání.".
6. § 4 odst. 4 zní:
"(4) Zaměstnance, který nezískal před ukončením potřebného stupně vzdělání odbornou praxi, lze po dobu získávání praktických zkušeností pro řádný výkon sjednaného druhu práce zařadit nejvýše do čtvrté platové třídy, jestliže ukončil úplné střední vzdělání, nebo nejvýše do šesté platové třídy, jestliže ukončil vyšší odborné vzdělání, nebo nejvýše do sedmé platové třídy, jestliže ukončil bakalářské vzdělání, anebo nejvýše do osmé platové třídy, jestliže ukončil vysokoškolské vzdělání. Není-li toto zařazení v souladu s ustanovením odstavce 1 věty první, může být zaměstnanec zařazen do čtvrté, šesté, sedmé nebo osmé platové třídy nejvýše po dobu jednoho roku od ukončení potřebného stupně vzdělání.".
7. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova "úplného středního vzdělání" vkládají slova "a vyššího odborného vzdělání" a na konci se vypouští čárka a připojují se slova "nebo bakalářského vzdělání u zaměstnance zařazeného do 9. platové třídy,".
8. V § 5 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
"b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy,".
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
9. § 5 odst. 1 písm. d) a e) včetně poznámky č. 5a) znějí:
"d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby a
e) mateřské a další mateřské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo další mateřské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,5a) pokud se žena současně nepřipravovala na povolání, nebo dobu osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.
------------------------------------------------------------------
5a) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.".
10. § 5 odst. 3 písm. b) zní:
"b) osmé a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání.".
11. V § 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno c), které zní:
"c) deváté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen bakalářského vzdělání, dobu dvou roků.".
12. V § 6 se vypouští věta třetí.
13. § 9 odst. 2 zní:
"§ 9
Zvláštní příplatek
(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem. 6)
(2) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. Výši příplatku určí v rámci stanoveného rozpětí zaměstnavatel.
(3) Strážníkovi se poskytuje za riziko spojené se zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, jehož práce je spojena s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu proti neoprávněným individuálním zájmům a spočívá v
a) soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně, pokud tato činnost není vykonávána u právnické osoby, jejímž je zaměstnavatel zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo kterou podle zvláštního zákona odborně řídí,
b) revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti při ověřování správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na zdravotní a sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.
(5) Zaměstnanci Úřadu vlády České republiky se za výkon služeb a prací při plnění zvláštních úkolů pro brannou pohotovost nebo při mimořádných opatřeních mimo dobu branné pohotovosti a za práce spojené se zajišťováním bezpečnosti státu poskytne podle míry rizika a mimořádných nároků vyvolaných pracovními podmínkami zvláštní příplatek ve výši 200 Kč až 1500 Kč měsíčně.
(6) Zaměstnanci báňského úřadu, který vykonává dozor
a) nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně,
b) na pracovištích v podzemí v podmínkách vyžadujících použití izolačních dýchacích přístrojů a účastní se na záchranných a havarijních pracích, se poskytuje příplatek ve výši 300 Kč až 1500 Kč měsíčně.
(7) Zaměstnanci, který
a) vykonává převážně v podzemí geodetické práce spojené s tvorbou map, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně,
b) provádí fotogrammetrické vyhodnocování a překreslování, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.
(8) Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s uchazeči o zaměstnání nebo s občany v krizových sociálních situacích, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.
(9) Zaměstnanci, který je při výkonu práce ve styku se zadrženými, obviněnými nebo odsouzenými osobami, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.
(10) Zaměstnanci, který provádí úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, 7) se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.
(11) Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 6000 Kč měsíčně.
(12) Zaměstnanci přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 3 až 11. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější.".
14. V § 10 písm. b) se vypouštějí slova "popřípadě v souvislosti s jeho uvolněním z dosavadního zaměstnání, pokud zaměstnanec splní podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu podle zvláštního předpisu. 8)".
15. Za § 10 se vkládá § 10a, který včetně nadpisu zní:
"§ 10a
Další plat
(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 66 dnů u jednoho zaměstnavatele. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
(2) Nárok na další plat v prvním pololetí roku nevznikne zaměstnanci, který ukončí pracovní poměr přede dnem 30. června a nárok na další plat ve druhém pololetí roku nevznikne zaměstnanci, který ukončí pracovní poměr přede dnem 30. listopadu.
(3) Výše dalšího platu je součtem částek stanoveného platového tarifu, určeného příplatku za vedení, zvláštního a osobního příplatku, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Další plat za první pololetí kalendářního roku je splatný spolu s platem za měsíc červen a za druhé pololetí kalendářního roku spolu s platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok ve druhém pololetí kalendářního roku až v měsíci prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc.".
16. V § 14 se slova "od § 5 odst. 1 písm. b)" nahrazují slovy "od § 5 odst. 1 písm. c)".
17. § 16 včetně nadpisu zní:
"§ 16
Plat při výkonu práce v cizině
Zaměstnanci s místem výkonu práce v cizině, který souhlasí s poskytováním platu nebo jeho části v jiné než české měně, se plat (jeho část) určený v české měně přepočítá podle kurzu devizy - prodej uvedeného v kurzovním lístku České národní banky ke dni, ve kterém zaměstnavatel nakupuje devizy pro účely výplaty platu. Pokud není kurz české měny ke měně státu, ve kterém zaměstnanec koná práci, Českou národní bankou vyhlašován, dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem poskytování platu nebo jeho části v náhradní, volně směnitelné měně. Ustanovení o přepočtu kurzu deviz podle věty první platí obdobně.".