§ 4.
(1) Je-li hodnota nově oceněných předmětů vyšší, než jaká byla vykázána v bilanci za obchodní období, jež bezprostředně předcházelo východiskovou bilanci, lze přebytku takto povstalého upotřebiti buď
a) ke zřízení reservního fondu (§ 5), anebo
b) ke zvýšení základního kapitálu (akciového, kmenového), při čemž nesmí činiti úhrn pravých reserv vyúčtovaných ve východiskové bilanci [včetně reservy pod lit. a)] méně než 25% kapitálu základního po jeho zvýšení, anebo
c) za podmínky lit. b) současně k oběma pod a) a b) vytčeným účelům, podle volného uvážení společnosti.
(2) Je-li hodnota nově oceněných předmětů nižší, než jaká byla vykázána v bilanci za obchodní období, jež bezprostředně předcházelo východiskovou bilanci, bude hrazen úbytek takto povstalý z nastřádaných reservních fondů; při tom nesmí činiti úhrn pravých reserv ve východiskové bilanci vyúčtovaných méně než 10% základního kapitálu (akciového, kmenového) vykázaného ve východiskové bilanci. Nelze-li úbytku takto hraditi, bude uhrazen poměrným odpisem na kapitálu základním (akciovém, kmenovém). Není dovoleno vyrovnávati úbytek ten zařazením ztrátové položky stejné výše v aktivech východiskové bilance.
(3) Valná hromada společnosti s omezeným ručením se může usnésti na příplatcích k vyrovnání úbytku, a to i když nemá smlouva společenská výslovného ustanovení o povinnosti k příplatkům (§§ 50, 72 a násl. zákona o společnostech s omezeným ručením).