IV.
K návrhu na zrušení zákonného ustanovení se vyjádřil účastník řízení, jímž je podle § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která uvedla, že podle § 44 odst. 2 trestního řádu by krajský soud - v praxi - neměl připustit poškozeného k řízení jen z důležitého důvodu, např. je-li to nutné v zájmu ochrany utajovaných skutečností nebo jedná-li se o věc, v níž mohou být stovky nebo tisíce poškozených, a jestliže by respektování všech procesních práv poškozených mohlo nepřiměřeně ztížit nebo až zmařit průběh celého trestního řízení. Určitých problémů s aplikací uvedeného ustanovení v praxi si je prý vědoma i vláda, neboť ve svém návrhu novely trestního řádu navrhla, aby bylo zrušeno omezení vztahující se k účasti poškozeného ve věcech projednávaných v prvním stupni krajským soudem. Podle tohoto návrhu by o uvedeném omezení mohlo být rozhodnuto pouze v řízeních s mimořádně vysokým počtem poškozených, kde by tito poškození mohli svá práva vykonávat pouze prostřednictvím omezeného počtu společných zmocněnců. Proto Poslanecká sněmovna připouští, že napadené ustanovení "vyžaduje určité změny", jež by však měly být eventuálně provedeny až v návaznosti na přijetí odpovídající nové právní úpravy této problematiky.
Ustanovení § 44 odst. 2 trestního řádu bylo podle sdělení Poslanecké sněmovny schváleno potřebnou většinou poslanců zákonodárného sboru, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Závěrem Poslanecká sněmovna uvádí, že je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem na zrušení uvedeného ustanovení posoudil jeho ústavnost a vydal o tom příslušné rozhodnutí.
Podle § 48 odst. 2 a § 49 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. požádal Ústavní soud o vyjádření k návrhu Ministerstvo spravedlnosti - legislativní odbor. Ministerstvo uvedlo, že stěžovatelka svůj návrh na zrušení § 44 odst. 2 trestního řádu blíže nezdůvodnila, takže prý "lze na toto obecné tvrzení reagovat pouze tak, že § 44 odst. 2 trestního řádu není s uvedenými články Listiny v rozporu a neodporuje tak ani čl. 1 Ústavy". Adhezní řízení je součástí trestního řízení a projednává se v něm nárok poškozeného proti obžalovanému na náhradu škody způsobené trestným činem. Podstata adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený může uplatňovat své nároky na náhradu škody v trestním řízení a soud může tento nárok přiznat nebo poškozeného odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních, nikoliv však nárok zamítnout. Jestliže tedy soud podle § 44 odst. 2 trestního řádu rozhodne o účasti poškozeného záporně, nemůže sice poškozený již v dalším řízení vystupovat jako strana, nijak mu to však nebrání v uplatnění nároku na náhradu škody v občanskoprávním nebo jiném řízení. Poškozenému je při tom stále v plné míře zachováno právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 Listiny a je zachována rovněž rovnost účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny) a zásada veřejnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny). Proto se Ministerstvo spravedlnosti domnívá, že návrh na zrušení § 44 odst. 2 trestního řádu není důvodný.