§ 7.
(1) Koncesi lze uděliti toliko na určitou dobu nejvýše 15 let, počítajíc ode dne pravoplatnosti koncese. Po uplynutí této doby možno koncesi po příslušném řízení uděliti nově. Při novém udělení koncese a při stanovení podmínek nové koncesní listiny třeba přihlížeti k tomu, zda a pokud se změnily poměry, které zde byly v době udělení původní koncese.
(2) Při udělení nové koncese budiž přihlíženo v prvé řadě k dosavadnímu koncesionáři, jestliže podal nejpozději jeden rok před uplynutím koncesní doby žádost o udělení nové koncese k dopravě jím dosud provozované. Jestliže koncesní úřad nerozhodne o žádosti před uplynutím koncesní doby, jest koncesionář oprávněn dopravu prozatím provozovati po předběžném ohlášení koncesnímu úřadu až do rozhodnutí o žádosti; podrobnosti stanoví vládní nařízení.
(3) Dokud žadatel neobdržel koncesní listinu, nesmí započíti s provozováním dopravy.
(4) Koncese jest osobní oprávnění, jehož převod na jinou osobu, ať mezi živými nebo pro případ smrti, jest nepřípustný; exekuci lze vésti vnucenou správou nebo exekučním propachtováním koncese. Živnost smí býti provozována pouze majitelem koncese; koncesní úřad může však z důležitých příčin zvláštního zřetele hodných povoliti výjimečně její provozování také náměstkem nebo pachtýřem.
(5) Zanechal-li koncesionář vdovu, která není s ním z vlastní viny soudně rozvedena, nebo není-li jí, k dědictví oprávněné descendenty, může na oznámení příslušnému koncesnímu úřadu vdova po dobu svého vdovství a descendenti až do 24 let věku živnost dále provozovati, ovšem jen na zbývající dobu koncese. Pokud vdova nebo descendenti nevyhovují ustanovení tohoto zákona co do osobní způsobilosti ku provozování této živnosti, musí zříditi způsobilého náměstka nebo pachtýře.
(6) Náměstek, pachtýř nebo vnucený správce musí míti náležitosti uvedené v § 3, nesmí býti proti němu vylučujících důvodů uvedených v § 6, odst. 1 a musí býti schválen okresním úřadem (magistrátem, městským notářským úřadem) stanoviště živnosti.