§ 21.
(1) Na ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, pokud jich nelze vymoci na ošetřovaném anebo na jiných fysických nebo právnických osobách (korporacích, spolcích, nemocenských pojišťovnách a pod.), jež jsou podle zákona nebo z jiného právního titulu povinny je nésti, jsou obce povinny přispívati dvaceti procenty ošetřovacích útrat, vzešlých za jejich příslušníky pro rok 1928 a další. Tento příspěvek nepovažuje se za chudinské opatření osoby ošetřované. Tato povinnost obcí odpadá, jde-li o ošetřovací útraty za léčení chorob nakažlivých ve veřejných nemocnicích.
(2) Příspěvková povinnost obcí podle předchozího odstavce omezuje se, pokud jde o útraty vzešlé počínajíc rokem 1931, na 20% nedobytných ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích a porodnicích pouze za dobu 4 týdnů. Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty vzešlé počínajíc rokem 1931 v ústavech pro choromyslné odpadá.
(3) Povinnost obcí přispívali na nedobytné ošetřovací útraty podle předchozích odstavců přestává dnem 31. prosince 1935. K úhradě nedobytných ošetřovacích útrat srazí si, počínajíc rokem 1936, každoročně pro zemský fond zemský výbor český 6,000.000 Kč a moravskoslezský 2,800.000 Kč z oné části přídělů podle § 10, odst. 2 a 3, která podle ustanovení § 11, odst. 2, 3 a 4 určena je k poskytování příspěvků obcím jejich obvodu. K témuž účelu nahradí každoročně státu z těchto přídělů zemský výbor slovenský částku 2,300.000 Kč a zemský výbor podkarpatoruský částku 450.000 Kč.
(4) Vysvědčení o majetkových poměrech ošetřovaného, po případě osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných, vydává politický úřad, nadřízený obci pobytu.