Článek 25
(1) Rozhodnutí justičních orgánů se uznají a vykonají za podmínek, že:
a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno;
b) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání a výkon žádá;
c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;
d) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci, vydaným dříve mezi týmiž účastníky v téže věci justičním orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno;
e) před orgánem dožádané smluvní strany neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky o téže věci, které bylo zahájeno jako prvé;
f) rozhodnutí justičního orgánu třetího státu, které bylo vydáno v téže věci mezi týmiž účastníky, na území dožádané smluvní strany nebylo uznáno nebo vykonáno;
g) smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, má za to, že uznání nebo výkon neohrozí její svrchovanost nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu s jejím veřejným pořádkem.
(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření se v dožádaném státě uznávají a vykonávají, i když podléhají řádným opravným prostředkům, jestliže taková rozhodnutí mohou být v tomto státě vydána a vykonána.