§ 12
(1) Vojáci v základní službě mají nárok na řádnou dovolenou v délce 21 dnů za každých devět měsíců služby. Řádnou dovolenou lze čerpat po splnění nejméně tří měsíců služby, přičemž za každé tři měsíce lze čerpat její poměrnou část. Nástup řádné dovolené určuje velitel tak, aby byla vyčerpána do konce služby. Řádná dovolená se přerušuje, je-li voják v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz; jestliže tato neschopnost trvá do konce služby a voják z tohoto důvodu řádnou dovolenou nevyčerpal, nárok na ni zaniká.
(2) Vojákům v základní (náhradní) službě a na vojenském cvičení se uděluje zvláštní dovolená v délce dvou dnů při úmrtí rodičů, manžela, druha, dětí, sourozenců, pěstounů, osvojitelů a na vlastní svatbu a v jiných závažných případech; zvláštní dovolenou lze udělit v délce až sedmi dnů při živelní pohromě, která postihla osoby vojáku blízké.5) Vojákům v základní službě přijatým ke studiu na vojenské škole a vojákům v základní službě před přijetím do služebního poměru vojáka z povolání se uděluje zvláštní dovolená v délce 14 dnů.
(3) Vojákům v základní (náhradní) službě lze udělit dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti v délce do 30 dnů za celou dobu služby ze zvlášť závažných rodinných a osobních důvodů.
(4) Řádná a zvláštní dovolená se započítává do doby služby. Dovolená bez nároku na peněžní náležitosti se do doby služby nezapočítává. Do doby dovolené se započítávají dny pracovního klidu.6)
------------------------------------------------------------------
5) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 91 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.