§ 301.
(1) Každá osoba ať fysická ať právnická jest povinna vyměřovacím úřadům (komisím) o skutkových okolnostech, jež jsou daňových (trestních) věcech jiných osob důležity, vydati svědectví nebo vypovídati jako znalec nebo osoba přezvědná. Svědectví, znalecká dobrá zdání nebo výpovědi osob přezvědných podati jest podle pravdy a podle nejlepšího vědomí a svědomí. Kdo nemůže vypovídati zpaměti, jest povinen nahlédnouti do svých spisů neb obchodních knih, pokud je má, a učiniti si z nich potřebné poznámky a výpisy, aby mohl vypovídati.
(2) Svědectví (znalecké dobré zdání, výpověď osoby přezvědné) může býti podáno písemně nebo ústně do protokolu; vyměřovací úřad může naříditi, aby svědek (znalec) dostavil se osobně za příčinou svědectví (dobrého zdání).
(3) Jako svědek, znalec nebo osoba přezvědná nesmí býti slyšeni:
1. zaměstnanci ve veřejné službě o okolnostech, o nichž zvěděli ve svém úředním oboru působnosti, pokud příslušný úřad za to má, že služební důvody brání výpovědi;
2. duchovní o tom, co jim bylo svěřeno při zpovědi nebo jinak pod pečetí duchovního tajemství;
3. osoby, které jsou nebo byly ve službě u poplatníka, leč by k tomu poplatník svolil;
4. osoby, které nejsou schopny svá pozorování sděliti, nebo které v čase, na který jejich výpověď se má vztahovati, byly neschopny vnímati skutek, který má býti dokázán.
(4) Svědecká, znalecká výpověď nebo výpověď přezvědné osoby může býti odepřena:
1. osobami, které jsou k poplatníkovi, v jehož věci mají vypovídati, v některém z těchto poměrů: manželství, třeba již netrvalo, nebo společná domácnost, příbuzenství a švakrovství v přímém pokolení vůbec a v pobočném pokolení do třetího stupně, dále poměr mezi adoptivními rodiči (pěstouny) a adoptovanými dětmi (schovanci) a konečně poměr mezi poručníkem a poručencem a mezi snoubencem a snoubenkou;
2. osobami, které osvědčí, že by jejich výpovědí vznikla pro ně nebo pro osoby, s nimiž jsou v některém z poměrů pod č. 1. podrobněji označených, bezprostřední a poměrně značná majetková škoda nebo hanba nebo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový;
3. lékaři a jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno, nebo co seznali při vykonávání svého povolání;
4. veřejnými notáři, obhájci, advokáty, jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno při výkonu jejich povolání, revisními svazy (§ 263, odst. 3) a jejich revisory o tom, co se znali při vykonávání své působnosti;
5. šlo-li by o obchodní tajemství, t. j. o skutkové okolnosti, jejichž uchování v tajnosti jest tak důležitým podkladem činnosti tázaného, že by vyjevení jich mohlo činnost v dosavadním rozsahu znemožniti nebo aspoň vážně ztížiti, anebo jde-li o skutkové okolnosti, o kterých se tázaný dozvěděl vzhledem k důvěrnému poměru (mandátu nebo úschově) vůči poplatníkovi.
(5) Vyměřovací úřad jest oprávněn naříditi přísežný výslech svědků nebo osob přezvědných o určitých skutečnostech anebo znalců o určitých otázkách; přísežný výslech provede okresní soud, v jehož obvodu bydlí osoba, jež má býti vyslechnuta.
(6) Osoby výpovědí povinné jsou povinny na požádání vyměřovacího úřadu předložiti spisy, listiny a příslušná místa obchodních a hospodářských knih, vztahující se na skutečnosti určitě označené. Nejsou-li obchodní místnosti nebo poplatníkovo obydlí v obvodu vyměřovacího úřadu, který výpověď žádá, jest osoba výpovědí povinná oprávněna tyto doklady předložiti místo vyměřovacímu úřadu výpověď žádajícímu vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu jsou zmíněné místnosti nebo obydlí. Vyměřovací úřad jest povinen předložené doklady, není-li osoba podle zákona povinna mu je ponechati, vrátiti jí ihned, je-li pak osoba podle zákona povinna mu je ponechati, nejdéle do 2 měsíců ode dne předložení. Ustanovení § 315, odst. 2 platí tu obdobně.