§ 91.
Pozůstalým po vojenských osobách, které požívaly vojenských zaopatřovacích požitků, i když vojenské hodnosti pozbyly, přísluší mimo nárok na zaopatřovací požitky - mají-li jej - úmrtné ve výši tříměsíčního skutečně vyplaceného výslužného (invalidního služného).
Nárok na úmrtné má nejprve vdova. Tato pozbývá nároku, nežila-li se zemřelým ve společné domácnosti, ledaže tak učinila se svolením manželovým nebo též jeho vinou, nebo ze zdravotních důvodů.
Není-li vdovy, náleží úmrtné nerozdílnou rukou manželským (legitimovaným) potomkům, kteří byli v opatrování zemřelého, není-li ani těch, manželským (legitimovaným) potomkům, kteří obstarali pohřeb na vlastní útraty nebo ošetřovali zemřelého před jeho úmrtím.
Ustanovení třetího odstavce platí obdobně pří úmrtí svobodných (ovdovělých, rozvedených), bezdětných vojenských osob, ve prospěch zákonitých dědiců.
Jinak může býti úmrtné, nebo jeho část, přiznáno osobám, které prokáží, že zemřelému vystrojily na vlastní útraty pohřeb nebo jej před smrtí ošetřovaly.
Úmrtné může býti zabaveno jen do třetiny, a to pouze na útraty pohřební, jinak je nezabavitelno.
Pozůstalým po vojenských osobách, které dostávaly příplatky k výslužnému podle § 13, odstavec 2., přizná a vyměří se úmrtné ve výši tříměsíčního rozdílu mezi vojenským a civilním výslužným na účet vojenské správy.
V případech § 20 přizná se úmrtné podle požívaných vojenských požitků zaopatřovacích. Případný doplatek na úmrtné, plynoucí z doplňku k výslužnému na účet civilní správy, zatěžuje civilní správu.