§ 7.
Vojenským osobám, které se staly neschopnými vojenské služby oslepnutím na obě oči, zeslábnutím zraku, takže mohou rozeznávati pouze velké předměty z nejbližší vzdálenosti nebo rozlišovati světlo ode tmy, pak ochrnutím, takže tělem nevládnou, nebo jinou těžkou poruchou zdraví stejného stupně, bude připočteno, stala-li se tato poškození bez jejich úmyslné viny při vykonávání služby, při výměře výslužného deset služebních let.
Totéž platí, stanou-li se vojenské osoby neschopnými vojenské služby následkem úrazu, utrpěného v míru bez jejich úmyslné viny při vykonávání vojenské služby a v bezprostřední souvislosti s touto službou. Podmínkou v tomto případě jest, že neschopnost vojenské služby nastala během jednoho roku po úrazu.
Osobám, které se staly v jiných případech neschopnými vojenské služby pro těžkou poruchu zdraví, které však úmyslně nezavinily, nejsou-li vůbec výdělku schopny, může býti při výměře výslužného a v dohodě s ministerstvem financí připočteno až deset služebních let.
Ve výjimečných případech, hodných zvláštního zření, může vojenská správa v dohodě s ministerstvem financí výslužné nad to ještě přiměřeně zvýšiti.
Celkové výslužné nesmí však převyšovati pensijní základny (§ 6).
Podmínkou pro zvýšení výslužného jest:
a) aby neschopnost vojenské služby nastala do pěti let po události, odůvodňující zvýšení výslužného,
b) aby žádost byla předložena do jednoho roku po zjištění neschopnosti vojenské služby.
Ministerstvo národní obrany může kdykoliv prozkoumati předpoklady pro zvýšení výslužného a podle výsledku zastaviti výplatu částky, o kterou bylo výslužné zvýšeno.