Článek 11
Trestní řízení, soudní rozhodnutí a sankce
1. Každá smluvní strana postihne spáchání trestného činu stanoveného v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy sankcemi, jejichž výše bude odpovídat závažnosti daného trestného činu.
2. Každá smluvní strana se vynasnaží zajistit, aby jakékoliv diskreční pravomoci stanovené jejím vnitrostátním právem, které se týkají stíhání osob za trestné činy, na něž se vztahuje tato Úmluva, byly vykonávány s cílem dosáhnout co nejvyšší účinnosti opatření k vymáhání práva vůči těmto trestným činům a s patřičným ohledem na potřebu odradit od páchání takových činů.
3. V případě trestných činů stanovených v souladu s články 5, 6, 8 a 23 této Úmluvy přijme každá smluvní strana vhodná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem a s náležitým zřetelem k právům obhajoby, kterými se bude snažit zajistit, aby podmínky uložené v souvislosti s propuštěním v průběhu soudního nebo odvolacího řízení braly v úvahu nutnost zajistit přítomnost obžalovaného v dalším trestním řízení.
4. Každá smluvní strana zajistí, aby její soudy nebo jiné příslušné orgány přihlížely k závažné povaze trestných činů, na které se vztahuje tato Úmluva, při zvažování možnosti předčasného propuštění nebo podmíněného propuštění osob odsouzených za takové činy.
5. Každá smluvní strana stanoví v případě potřeby ve svém vnitrostátním právu dlouhou promlčecí lhůtu, během níž je možné zahájit trestní řízení pro jakýkoliv trestný čin, na který se vztahuje tato Úmluva, a delší lhůtu pro případy, kdy se údajný pachatel vyhýbal výkonu spravedlnosti.
6. Žádná ustanovení této Úmluvy se nedotýkají zásady, že popis skutkových podstat trestných činů stanovených v souladu s této Úmluvou a příslušných zákonných důvodů pro snížení či vyloučení odpovědnosti nebo jiné právní zásady upravující zákonnost jednání patří do výlučné úpravy vnitrostátního práva smluvní strany a že takové trestné činy budou stíhány a trestány v souladu s tímto právem.