ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL
Při dnešním podpisu Úmluvy mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení učinili podepsaní zplnomocněnci obou smluvních států tato prohlášení:
1. Českoslovenští občané ve Švýcarsku nebo ve třetím státě mohou uplatnit nároky z této Úmluvy, jen předloží-li platný doklad o svém státním občanství, vydaný místně příslušným diplomatickým nebo konzulárním zastupitelstvem svého domovského státu. Úmluva se nevztahuje na osoby, kterým bylo československými zákony odňato československé státní občanství.
2. Zjišťuje se:
a) že švýcarské spolkové právní předpisy neobsahují žádná ustanovení, podle nichž by byli různě posuzováni švýcarští a českoslovenští občané, pokud jde o práva a povinnosti podle právních předpisů o nemocenském pojištění a pojištění pro případ tuberkulózy, kterých se tato Úmluva nedotýká;
b) že československé právní předpisy neobsahují žádná ustanovení, podle nichž by švýcarští a českoslovenští občané byli různě posuzováni, pokud jde o práva a povinnosti, podle právních předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Obě smluvní strany prohlašují, že souhlasí s tím, aby toto stejné posuzování zůstalo podle možnosti zachováno.
3. Švýcarská strana prohlašuje, že je zásadně ochotna po zavedení invalidního pojištění zahrnout je do Úmluvy a uzavřít za tím účelem dohodu podle čl. 1 odst. 2 písm. a) Úmluvy.
Československá strana prohlašuje, že až do uzavření takovéto dohody budou švýcarským občanům, kteří bydlí ve Švýcarsku nebo ve třetím státu, poskytovány invalidní důchody z československého sociálního zabezpečení, přičemž jejich výše se bude řídit československými předpisy o výplatě důchodů do ciziny.
4. Ze zásady stejného posuzování podle čl. 2 Úmluvy jsou vyňata:
z československé strany:
ustanovení o osobních důchodech a o důchodech za výsluhu let, ustanovení o zachování nároků při přerušení zaměstnání na dobu delší dvou let v případech, kdy není přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod, jakož i ustanovení o započtení dob zaměstnání nebo pojištění ve třetím státě;
ze švýcarské strany:
ustanovení o dobrovolném pojištění starobním a pozůstalých pro švýcarské občany v zahraničí.
5. Čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) Úmluvy se použije na všechny vysílané zaměstnance bez ohledu na to, jakou mají státní příslušnost.
6. Za přechodně vyslané ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) Úmluvy se považují zaměstnanci, kteří nejsou zaměstnáni ve druhém smluvním státě déle než tři roky. Přesahuje-li zaměstnání ve druhém státě tuto dobu, zůstane výjimečně nadále zachována příslušnost k sociálnímu zabezpečení prvního státu, pokud k tomu dají souhlas příslušné správní úřady obou států.
7. Za doby pobytu ve Švýcarsku ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 Úmluvy platí i doby pobytu před 1. lednem 1948.
8. Doby, po které českoslovenští občané ve Švýcarsku byli vyňati z pojištění podle právních předpisů o pojištění starobním a pozůstalých, nepovažují se za doby pobytu ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 této Úmluvy.
9. Československý občan bydlící ve Švýcarsku, který během posledních pěti let před vznikem pojistného případu opustil Švýcarsko v každém roce po dobu nepřesahující dva měsíce, nepřerušil tím svůj pobyt ve Švýcarsku ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) Úmluvy. Tato úprava platí obdobně pro lhůtu deseti let stanovenou v čl. 9 odst. 1 této Úmluvy.
10. Českoslovenští občané, kterým byl podle čl. 9 odst. 1 Úmluvy přiznán přechodný důchod ze švýcarského pojištění starobního a pozůstalých, nemohou požadovat převedení nebo vrácení příspěvků podle čl. 7 odst. 3 a 4 Úmluvy.
11. Vrácení příspěvků zaplacených švýcarskému pojištění starobnímu a pozůstalých, k němuž došlo před vstupem Úmluvy v platnost, nebrání tomu, aby byly poskytnuty přechodné důchody podle čl. 9 odst. 1 Úmluvy; v těchto případech budou však vrácené příspěvky zúčtovány s poskytnutým důchodem.
12. Československým a švýcarským občanům bydlícím ve Švýcarsku, jejichž nároky vůči československému sociálnímu zabezpečení vznikly před 1. lednem 1957, budou vypláceny důchody v dosavadní výši ode dne vstupu Úmluvy v platnost, nejméně však ve výši odpovídající měsíčně stu švýcarských franků u starobního důchodu, osmdesáti švýcarským frankům u vdovského důchodu a čtyřiceti švýcarským frankům u sirotčího důchodu.
13. Pokud výplata československých důchodů švýcarským občanům bydlícím mimo Československo v důsledku nedostatku smluvní úpravy vzájemnosti odpočívala, obnoví se jejich výplata ode dne vstupu Úmluvy v platnost se zpětnou účinností k okamžiku zastavení výplaty.
14. Z československé strany se prohlašuje, že švýcarští občané bydlící v Československu, ve Švýcarsku nebo ve třetím státě jsou postaveni na roveň československým občanům v tom kterém státě, pokud se týká uspokojení nároků z bývalých podnikových penzijních zařízení.
Tento Protokol tvoří součást dnes podepsané Úmluvy; vstupuje v platnost za týchž podmínek a pro stejnou dobu jako tato Úmluva.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci obou smluvních států tento Protokol a opatřili jej svou pečetí.
Sepsáno v Bernu dne 4. června 1959, ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém a německém; obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou republiku
Erban v. r.
Za
Švýcarskou konfederaci
Saxer v. r.
******************************************************************